Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slaný 1945/2013

6. 5. 2013

Ve dnech 27.- 28. dubna 2013 proběhl na Masarykově náměstí ve Slaném již 3. ročník dá se již říci tradičního setkání veteránistů a KVH. Jde o vcelku pěkný a dobově vypadající prostor, ovšem všude se již dnes vloudí moderní výdobytky v podobě antén, značek apod. Oblast kolem muzea a navazující průchod je ovšem velmi podnětný a dokonce s dobovou dlažbou. Ovšem napříště by bylo třeba tento efekt podpořit např. důslednou likvidací nedobových elementů. Zážitek nám malinko kazilo i počasí, ale to jak známo, nejde zatím ovlivnit. Ale i přesto všechno pěkná setkání, nálada atd. zůstávají... 
I tentokrát byly součástí dvě bojové ukázky z jara 1945, z toho jedna noční (což se často nevidí, bohužel se jí náš potulný spolek komediantů již neúčastnil). Scénář byl víceméně tradiční a poměrně dynamický, ovšem bohužel bojiště bylo nepřiměřené počtu účastníků. Co se však velice cení, byl fakt, že scénář částečně reflektoval skutečné události z r. 1945 ve Slaném a okolí. Případ záložní jednotky SS (kterou jsme znázorňovali) je pak dokonce zdokumentován v knize Vojska generála Vlasova v Čechách p. Auského (srv. dále).
Diváci mohli v průběhu soboty shlédnout dobové tábory se vším co k tomu obvykle patří. Zajímavá jistě mohla být pro zájemce z řad veřejnosti zejména pěkně odborně komentovaná "módní přehlídka" stejnokrojů zúčastněných jednotek. Vidět vybavení, výstroj a zbraně obou stran zblízka na figurantech bylo pro obecenstvo určitě přínosnější, než obvyklá mrtvá "výstavka" sběratelského materiálu. Je rozhodně zajímavější (jak pro nás i pro návštěvníky) ukazovat dobové věci, tak jak skutečně fungovaly. 
Mimo všeho zmíněného proběhl také pietní akt na místním hřbitově. Květiny zde spolu s čestnou jednotkou Rudé armády položil také veterán a osvoboditel Prahy z roku 1945, čestný host akce generál-major ing. Petr Broch. Součástí celého podniku byl mimojiné i průjezd kolony autoveteránů (nejen druhoválečných) městem a okolím.
Několik našich (snad povedených) fotografií můžete shlédnout v přiložené galerii pod článkem. Zde máte také jedinečnou možnost uceleně shlédnout další pěkné fotky z této akce.
rajče - steiner
kvhkampfgruppephleps - rajče (působivé foto z ukázky v bw)
Kladenský deník, 27. 4. 2013 (působivě v akci zachyceni i členové tzv. "Ziegelbauer Gruppe")
golfkiller - rajče
článek KVH Wurm (+ odkaz na výtečné foto Jajka)
reportáž KVH "Za rodinu"

slan13-038a.jpg

Trocha historie (aneb jak to bylo ve skutečnosti)
Stanislav Auský ve své knize (1) píše právě o zmíněném SS-Pz. Gren. Ausbildungs u. Ersatz Btl. 2. (2) Jeho části se zřejmě mohly objevit právě ve Slaném. Prapor byl dislokován v bývalých děl. kasárnách v Praze-Ruzyni. Velitelem byl od VII. 1944 SS-Hauptsturmführer Jacob Oetinger. Jedním z úkolů praporu bylo také shromažďovat těžce raněné, osleplé nebo amputované příslušníky SS z pražských nemocnic a odesílat je do Říše. Tato rota rekonvalescentů byla původně umístěna ve škole v Michli a velel ji SS-Ostuf. Karl Wagner. Hlavním úkolem praporu však byl výcvik nováčků a jejich odesílání na frontu (zejména k 2. a 32. Div. SS). Mimoto bylo na letišti asi 300 SS-Mannů z různých jednotek, evakuovaných do Prahy z Gdaňsku. Ke konci dubna 1945 byl stav praporu 1300 nováčků (většinou Volksdeutsche z JV Evropy). Když se schylovalo k povstání, 300 vojáků ve dvou rotách bylo posláno k posílení posádky v Praze. U tohoto praporu se značně projevoval nedostatek střeliva, který až do konce existence tohoto útvaru nebyl odstraněn. (3)

sdcsdcf.jpg

Velitel tohoto praporu tehdy obdržel od velitele Waffen-SS v Praze rozkaz následujícího znění:
"Uzavřít všechny přístupové silnice do Prahy., po nichž se k městu přibližují od jihozápadu útvary gen. Vlasova. Použití střelných zbraní není dovoleno".
Tento rozkaz byl v podstatě neproveditelný, neboť prapor disponoval jen nováčky. Do uvedeného prostoru tak byl vyslán pouze průzkumný oddíl, který se však zpět vrátil odzbrojený útvary 1. divize ROA. Velitel praporu proto stáhl všechny své jednotky do prostoru ruzyňského letiště pro případ obrany prostoru. Vše nasvědčovalo, že dojde k povstání...
Přenesme se do 5. května. Kasárna náhradního praporu sousedila přímo s letištěm. Velitel letiště plk. Eger právě onoho dne navázal kontakt s povstalci a byl ochoten jim letiště vydat. Ti také už začali prostor obsazovat. Eger byl však odvolán a na jeho místo nastoupil plk. Hogebak, který byl zajedno s velitelem SS, že letiště nemá být za žádnou cenu vydáno. Příslušníci SS donutili povstalce k odchodu a obranu prostoru zajistilo asi 300 vojáků praporu SS. Celá oblast letiště i s kasárnami se chystala na kruhovou obranu. Spojení s vnějším světem bylo pouze rádiem...
Po neuposlechnutí ultimáta se na letiště chystaly zaútočit Buňačenkovy jednotky. Problém byl v tom, že ani oni, ani velitelství povstání v Praze neznali velikost ruzyňské posádky. Ani další ultimátum Němci nebrali na vědomí a tak se po půlhodině na letiště snesla palba z minometů a pěchotních zbraní. Tím bylo přerušeno veškeré spojení s velitelstvím SS v Praze. Poté došlo mezi Vlasovci a plk. Hogebakem k dohodě o příměří, které však nebylo vlasovci dodrženo. Na německé straně se stále předpokládalo jednání. Mezitím se v prostoru jižně Ruzyně soustřeďoval 4. pluk ROA - tyto jednotky byly napadány všemi Me 262, které byly na letišti k dispozici. Na letišti byly zjištěny průzkumem také dva tanky.
V pozdním odpoledni 6. května zachytila rádiová stanice na velitelství letiště tuto depeši: "Všechny německé jednotky zahájí co možná nejdříve přesun na západ a pokusí se probít k předsunutým americkým jednotkám". Na základě toho se oba velitelé rozhodli probít obranu vlasoveckých jednotek a dostat se na západ. Bylo dohodnuto, že po průlomu dodá letectvo autobusy na převoz zraněných. Úlohu zadního voje a krytí ústupu obou útvarů dobrovolně převzal SS-Ostuf. Wagner se 120 zkušenými frontovými vojáky z roty rekonvalescentů. Po splnění úkolu se opět mohl spojit s výcvikovým praporem SS.
Přípravy na evakuaci začaly v nočních hodinách ze 6. na 7. května. Časně ráno 7. května vyrazila německá posádka směrem na Louny. V čele kolony postupoval PL kulomet na lafetě. Následovaly roty SS s ručními zbraněmi a téměř bez střeliva. Uprostřed kolony byli převáženi na potazích ranění. Kolonu uzavíral další PL kulomet spolu s posádkou letiště. Zadní voj Ostuf. Wagnera současně pro zamaskování postupu kolony na západ zaútočil na obléhající jednotky ROA jižně od letiště. Mezitím se však ústupové koloně podařilo proklouznout na Louny - kruh obklíčení zřejmě nebyl úplný.
Ráno 7. května zahájily na prostor letiště útok jednotky 3. pluku ROA. Oblast však již byla chráněna pouze 120 muži Ostuf. Wagnera. Ti po 2 hodinách vystříleli všechnu munici a poté, co byly zničeny těžké zbraně Vlasovců, začala jednotka SS pod tlakem ustupovat na západ. Zbytek zadního voje se při ústupu rozpadl na několik skupin. Jednu zadrželi čeští povstalci asi 5km západně Ruzyně - byli umístěni v české škole a později propuštěni směrem na Teplice. O skupině, které velel Ostuf. Wagner se nic neví a je pravděpodobné, že byla celá zlikvidována...
Kolem 10:00 hodin dorazila ustupující skupina na místo, kde se měla setkat s autobusy Luftwaffe, které měly převážet zraněné. Nic zde však nebylo a ani o zadním voji nebylo zpráv... Kolona tedy pokračovala na severozápad. Čeští vlastenci, kteří se snažili zastavit postup, byli v dostatečném odstupu drženi palbou PL kulometů. 7. května večer skupina dorazila do Zlonic asi 10 kilometrů severně Slaného, kde je zastihla zpráva o kapitulaci. Průzkum vyslaný k Žatci zjistil sovětské tanky. Velitel praporu se tak rozhodl útvar rozpustit, aby se menší útvary mohly za americkou linii probít na vlastní pěst. Většinou se jim to nepodařilo. Až do 14. května 1945 byli jako zajatci soustřeďováni ve Zlonicích a v Žatci (mezi nimi byli i Vlasovci). Všichni byli na místě bez rozdílu stříleni a ubíjeni příslušníky Rudé armády. Ze záložního praporu SS č. 2 se zachránil pouze velitel a několik vojáků (mezi nimi i autor níže citovaného článku). Všichni ostatní našli smrt v prostoru Zlonice-Žatec, protože postupovali přímo do rukou Rudé armády.
---------------------------------------------------------------------

1/ Stanislav AUSKÝ, Vojska generála Vlasova v Čechách : kniha o nepochopení a zradě, Praha 1996, s. 147-151.
2/ Více by se dalo najít v článku Wolfgang VOPERSAL, Vom SS-VT zum SS-Pz. Gren. AuE-Btl. 2, Der Freiwillige č. 8-9, 1978.
3/ Dobová mapa pochází z mapy.opevneni.cz

 

Náhledy fotografií ze složky Slaný 1945/2013