Jdi na obsah Jdi na menu
 


Churchillova podzimní míle 2009

19. 10. 2009

I letos se náš klub zúčastnil jihočeského závodu klubů vojenské historie „Churchillova podzimní míle“ pořádaného KVH České Budějovice. Letos se jednalo již o 5. ročník a organizátoři opět překvapili. Závod byl poznamenán nepříliš vlídným počasím, což se projevilo i na počtu účastníků, který se nakonec zredukoval na 11 „hardcore-reenactingových“ družstev.

Na místo jsme dorazili ještě za světla v pátek, postavili stany, ze zkušenosti z minulého ročníku nechali v pohotovosti nevybalené velké polní a výstroj a odebrali jsme se k jedinému zdroji tepla – k ohni… Krátce před desátou hodinou večerní jsme jako skupina 1A dostali rozkaz do 15ti minut se připravit a v plné polní čekat na parkovišti. Tam jsme byli s dalším družstvem naloženi do dodávky a se zavázanýma očima odvezeni do neznámých vzdálených a zasněžených končin… Velitel skupiny byl vysazený jako první se zapečetěnými instrukcemi v lesní zatáčce severně od vesnice Záhořánky. Zbytek skupiny byl vysazen ve 23:10 o kilometr dále a její první úkol byl nalézt pomocí kompasu svého velitele. Po šťastném nočním shledání byla rozpečetěna obálka s mapami a instrukcemi. Noční pochod, na který jsme měli 12hodin a během kterého jsme měli projít co nejvíce na mapě vyznačenými stanovišti, mohl začít. Na každém stanovišti jsme měli získat v instrukcích požadované informace a podle toho bylo každé bodováno. Naše skupina se jako jedna z mála rozhodla pro zdolání alespoň jednoho ze dvou bonusových stanovišť, ležících zcela mimo osu pochodu do cíle – do tábora. Toto odbočení do vesnice Svéraz nás stálo 2 hodiny navíc. Po návratu z tohoto stanoviště „č.3“ zpět na osu v Zátoni, jsme již potkávali další družstva, která byla vysazená později, nebo vycházela přímo z tábora opačným směrem. Denního světla jsme se dočkali v prostoru brodu přes Vltavu u Branné. Po zdolání Čeřínského kopce jsme již silně pociťovali noční kilometry a naše počáteční rychlost klesla na polovinu… Po pauze v Rožmitále jsme se vydali vstříc posledním kilometrům a kvůli časovému skluzu jsme vynechali několik posledních úkolů. Nakonec jsme dorazili po 35ti kilometrovém pochodu, který jsme zvládli za 12,5 hodiny zpět do tábora a mohli jsme si dopřát mokrého a chladného odpočinku…

Další disciplíny již byly odpočinkové. Po „vodácké“ soutěži, kdy někteří okusili říjnovou koupel v řece Malši, nás čekala už jen noční střelba vzduchovkou na svíčkami osvětlené terče. Po noci strávené částečně v mokrých stanech a u ohně, kde se někteří rozhodli kvůli zachování alespoň minimálního tepla nutného k přežití, ke spánku přímo v ohništi na úkor své neohnivzdorné výstroje, byla prověřena naše znalost a ovládání pořadové přípravy a umění v hodu granátem. V poslední disciplíně jsme si vyzkoušeli praporkovou signalizaci a v poledne jsme se konečně dočkali vyhlášení výsledků. Naše družstvo se umístilo na 7.místě.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Churchillova podzimní míle