Klub vojenské historie Süd

Jedna z nejznámějších divizí Waffen-SS po neslavném začátku na počátku války postupem času získala dobrou bojovou reputaci. I přesto však dodnes zůstává kontroverzní jednotkou, zejména díky spojitosti s KL, což je logické, neboť původ této divize byl v tzv. Totenkopfverbände, které se skládaly v době před začátkem WWII z pěti předválečných Standarten (pluků). Ty byly určeny ke strážení koncentračních táborů v Německu. Situace pokračovala i na začátku války, kdy byly jednotky měněny mezi frontou a tábory. Tyto praktiky však byly zastaveny po začátku operace Barbarossa díky rostoucí potřebě vojáků na frontě. Poté již byla praxe obměn mužstva stejná jako u ostatních jednotek Waffen-SS.
Bojové nasazení divize začíná v polském tažení 1939, kde vojáci tzv. Heimwehr Danzig bojovali pod velením Heeru. Po skončení tohoto tažení byli začleněni do vznikající divize "T". Theodor Eicke (pozdější velitel divize) byl ostatně původcem myšlenky vytvoření divize z původních  Standarte Totenkopfverbände.
Jejich čísla byla: 1. Oberbayen (Dachau), 2. Elbe (Sachenhausen), 3. Sachsen (Frankenburg¨), 4. Ostfriedland (Buchenwald) a 5. Brandenburg (Mauthausen). Celkem tyto Standarte měly 7400 mužů, přičemž celých 6500 bylo zformováno do tří pluků, které byly cvičeny důstojníky SS-VT a muži z Totenkopf Standarte Götze (ti dříve patřili k Heimwehr Danzig).
Odvedenci rekrutovaní divizí v roce 1940 nebyli podrobeni tak přísným požadavkům jako u Leibstandarte a SS-VT (pozdější Das Reich). Ovšem museli mít arijský původ, dobré zdraví a čistý policejní rejstřík. Zpočátku panovala mezi jednotkami rivalita ohledně dodávek výzbroje, situace se uklidnila až po Hitlerově zásahu. Divize tak dostala množství československých zbraní, což ostatně bohatě dokládají i dobové fotografie. 
Během tažení na Západ byla již divize dobře vyzbrojená, organizovaná a disciplinovaná. Ohněm prvních bojů prošla v Belgii jako část 15. Panzer Korps a dá se říci, že si vedli velmi dobře. Vše šlo dobře, dokud v panice vyvolané bojovou nezkušeností vojáci neustoupili při útoku britských tanků Matilda, proti kterým byly protitankové kanóny 37mm naprosto nedostačující (vojáci jim přezdívali všeobecně "Klepátko"). Nakonec se divize  zformovala, udržela pozice a při britském ústupu vnikli do jejich pozic. Pokračovali na Merville, kde byla 4. rota 2. pluku napadena 100 muži 2. Royal Norfolk Regimentu, kteří se opevnili na samotě La Paradis. Britové se nakonec vzdali a byli postříleni. Jak postup pokračoval, Britové postupně ustupovali z přístavu Dunkirk. Totenkopf spolu s Leibstandarte dosáhla Boulonge na francouzském pobřeží, kde zajali na 6000 mužů.
Na počátku roku 1941 se počty divize rozšířily z 20000 na 40000, ale z toho bylo celých 13000 starších záložníků, kteří plnili okupační službu v Norsku a ve Francii (v oblasti nedaleko měst Dax a Mont-de-Marsan v jižní Francii). Dvě Standarte byly také přiděleny během operace Barbarossa jako Kampfgruppe Nord (Rgt. Thule), ale během prvního boje si utržily ostudu. Na začátku tažení měla divize 18754 mužů a byla přidělena von Leebově Armee Gruppe Nord a pronikala Litvou. Do konce června bylo v rámci AG Nord zničeno celkem 15 sovětských divizí. V červenci 1941 začal sílit sovětský odpor. V srpnu začal útok Finů ze severu na Leningrad a dne 8. září bylo město obklíčeno. Tankové divize tvořící součást Armee Gruppe Nord pokračovaly v útoku na Moskvu. Totenkopf spolu s 4. SS Polizei Division a dalšími armádními jednotkami však zůstal v okolí Leningradu.
Ruský protiútok v prosinci zatlačil Totenkopf zpět na řeku Volchov a zde zůstala do roku 1942. Leningrad zůstal nedobyt a Rusové pronikli mezi Armee Gruppe Nord a Mitte a pokoušeli se o obchvat. Útočící jednotky postoupily o 120 km, ale Totenkopf zůstala až do konce roku obklíčena v Děmjanském kotli. Během obranných bojů v lednu 1942 byla divize kompletně obklíčena, ale v dubnu bylo proraženo obklíčení směrem na severozápad. Proběhlo dalších šest měsíců obranných bojů (do října 1942). V říjnu 1942 byla zdecimovaná divize, která ztratila 60 % vojáků, stažena do Francie k doplnění.
Zde byla přeorganizována na 3.SS Panzergrenadier Division a zúčastnila se znovudobytí Charkova v rámci 1. SS Panzer Korpsu pod velením Paula Haussera. Během této doby byly tři hlavní pluky divize pojmenovány takto: 1. Totenkopf, 2. Thule a 3. Theodore Eicke (na památku velitele divize, jeho letadlo bylo sestřeleno dne 28. února 1943). V červenci 1943 se divize zúčastnila bitvy u Kursku, kde byla vybavena novými tanky Tiger a Panther.
Po ztroskotání ofenzívy byla divize nucena přejít do obrany. Do října 1943 ustupovala Charkovem k řece Dněpru a v lednu 1944 opustila Stalino a Krivoj Rog. V zimě 1943-44 byla divize přemístěna do centrálního sektoru, kde bojovala o Gorodno a spolu s divizí Wiking zastavila sovětský postup na Bialystok. Na konci roku 1944 byla odeslána spolu s divizí Wiking k posílení německého útoku na Budapešť. Ten však neuspěl a divize se stáhla postupně do Rakouska, kde se vzdala Američanům. Ti ji však logicky předali do rukou Sovětům.

Výcvikové jednotky
20. říjen 1939 - vznikl SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatzbataillon I umístěný v Breslau
prosinec 1939 - došlo k jeho rozpůlení, část SS-T-Inf.-Ers.Btl. I se přesunula do Lichtenburgu, kde vznikl SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatzbataillon II, II. Btl. se poté přemístil do Weimar-Buchenwaldu.
Poté se Btl. I přesunul 16. prosince 1939 do Radolfzellu, kde byl doplněn.
dále se Btl. I v prosinci 1940 přesunul do Stralsundu a v červenci 1941 Warschau
SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatzbataillon III byl ustaven v lednu 1940 v Breslau a v lednu 1941 přesunut do Brna-Brünn (SS-Lager am Kuhberg)
Ers. Btl. I a III byly v květnu 1943 rozpuštěny, Ers. Btl II už na konci roku 1941.

Totenkopf - lnfanterie Regiment 1
TK Inf. Rgt. 1 byl založen dne 16. října 1939 v Dachau z personálu tzv. Totenkopf-Standarten, které strážily zdejší KL. Regiment byl poté podřízen přímo divizi a účastnil se tažení do Belgie a Francie. Při začátku tažení do SSSR se jednotka dostala do prostoru severu SSSR. V zimě 1941/42 byl Rgt. 1 rozpuštěn po těžkých ztrátách a začleněn do III./TK-Inf.Rgt 2. V prosinci 1942 byl tento Rgt. přejmenován na Panzer-Grenadier-Regiment "Thule" (ten již měl vlastní čestnou rukávovou pásku).

Přehled operací

IX.1939: 1. 9. útok na Polsko.
7. 9. Himmler posílá SS-TV Standarte Thüringen, SS-TV Standarte Brandenburg a SS-TV Standarte Oberbayern do Polska jako Einsatzgruppen k terorizování obyvatelstva, jednotka se dopouští válečných zločinů.
X.1939: Hitler se rozhodl vytvořit TK divizi k tažení na Západ.
XI.1939: 1. 11. divize oficiálně vytvořena, výcvik v Dachau.
XII.1939: výcvik Dachau, Ludwigsburg, Heilbronn, jednotka se potýká s disciplinárními problémy. SS-Heimwehr Danzig začleněn do divize.
I.1940: výcvik Ludwigsburg, Heilbronn.
II.1940: 28. 2. TK přidělena jako záloha 2. Armee.
III.1940: divize přesunuta do Korbachu, poprvé oficiálně užit termín Waffen-SS.
IV.1940: výcvik Korbach, SSTK má 3.500 vozidel.
V.1940: 10. 5. Fall Gelb – německá invaze do Francie, SSTK v záloze.
17. 5. SSTK pochoduje Holandskem k pozicím 15. Panzer Korps.
20. 5. boje u Cambrai proti francouzským marockým jednotkám, zastřelení marockých zajatců.
21. – 25. 5. těžké ztráty u La Basée Canal.
27. 5. těžké boje a ztráty u Bethume, 14. Kompanie, 1. Battalion, I Regiment masakruje 100 britských zajatců z 2. Royal Norfolks u Le Paradis. SSTK získává reputaci nezodpovědností a nemilosrdností, vysoké ztráty 1.140 včetně 300 důstojníků během 10 dnů.
VI.1940: boje Dijon, Lyon.
1. 6. postup ke Kanálu.
12. 6. postup k Marne.
24. 6. Francie kapituluje.
25. 6. divize přidělena k okupační službě v Bordeux a Avallonu.
VII.1940: okupační služba Bordeux, Avallon.
VIII.1940: divize pomáhá při žních, Avallon.
15. 8. Himmler nařizuje zařazení všech jednotek SSTV do Waffen-SS.
IX.1940: přesun do Biarritz.
X. – XI.1940: okupační služba, Francie.
XII.1940: SSTK obdržela 500 těžkých kulometů, Eicke rozhoduje zařadit výuku nacistické věrouky.
I. – III.1941: okupační služba, Francie.
IV.1941: divize nově disponuje Flak Abt.
V.1941: okupační služba, Francie.
VI.1941: vytvořen motorizovaný záložní prapor a 150 mm Art. Battalion.
9. 6. SSTK přesunuta do Marienworder, východní Prusko.
14. 6. Eicke informuje důstojníky SSTK o komisařském rozkazu.
22. 6. Operace Barbarossa, SSTK v záloze 4. Panzer Gruppe, Armee Gruppe Nord, síla jednotky 17.400  - 18.754.
24. 6. SSTK postupuje do Litvy.
VII.1941: 1.– 4. 7. boje v Lotyšsku.
6.– 11. 7 útok na Stalinovu linii, Daugaupils.
6. 7. Eicke zraněn v boji.
11. 7 dobyta Opočka, ztráty SSTK: 82 důstojníků, 1.626 mužů.
15.– 28. 7 boje u jezera Ilmen.
VIII.1941: SSTK dobyla Chudovo na železnici Leningrad – Moskva.
10.– 16. 8. SSTK útočí na linii Luga, hlavní obrannou zónu Leningradu.
19. 8. protiútok u Dna.
21. 8. SSTK pomáhá při zničení sovětské 34. armády, ztráty 4.000.
21.– 30. 8. obranné boje na řece Pola, do divize začleněn Freikorps Danmark.
IX.1941: 1.– 15. 9. ofenzivní bitva na řece Pola.
21. 9. Eicke se vrací k veleni divize.
24. – 27. 9. sovětský protiútok u Lužna, SSTK odráží, ztráty divize 6.610.
X.1941: 17. 10 SSTK útočí u Samošije.
XI.1941: SSTK se zúčastní protipartyzánských operací, celkové ztráty divize 8.993 - 50% síly.
XII.1941: obranné boje u Leningradu.
I.1942: obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty, SSTK obdržela zimní oblečení od úřadu SS Riga. Oděvy jsou odebrány popraveným Židům, Luftwaffe začíná leteckou podporu obklíčeným.
12. 1. sovětská zimní protiofenzíva proti Armee Gruppe Nord.
II.1942: obranná bitva v Děmjanské kapse, těžké ztráty.
8. 2. kapsa se zmenšuje, SSTK rozdělena do 2 Kampfgruppe.
III.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty.
7. 3. 400 vojáků SS odletělo do kapsy po osobní intervenci RFSS Himmlera.
20. 3. SSTK ztráty 12.625, síla jednotky 9.669, vojáci SSTK obdrželi 11 Rytířských křížů.
IV.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty.
14. 2. německý protiútok, snaha o vytvoření koridoru.
27. 2. vytvořen koridor.
V.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty, síla jednotky 6.700, všechny jednotky v kapse podřízeny Eickemu: 14.000 mužů z 6 divizí brání frontu 45 mil.
VI.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty. Hitler rozhodl posílit SSTK tankovým praporem a novými pěšími pluky. 
VII.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty – sovětský protiútok.
VIII.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty – síla SSTK: 51 důstojníků, 2.685 mužů, Hitler rozhodl přestavět SSTK na Panzergrenadier Division.
IX.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty - SSTK odráží 3. sovětský protiútok, síla jednotky včetně zraněných 6.400 mužů. Ztráty pěchoty 80%.
X.1942: stále obranné boje v Děmjanské kapse, těžké ztráty - bitva končí.
XI.1942: umístění ve Středomoří.
9. 11 SSTK v operaci Attila.
XII.1942: pobřežní služba, Montpellier, Francie, odpočinek a doplnění, síla: 21.196.
I.1943: doplnění jižní Francie.
II.1943: 1.– 14. 2. SSTK přesun z Bordeaux na Ukrajinu.
15. 2. Paul Hausser se stahuje z Charkova.
19. 2.– 1.3. SSTK a Das Reich ničí sovětskou 6. armádu.
26. 3. Eicke zabit u Arteloje.
III.1943: 1. 3. Hitler pojmenovává SSTK Panzer Regiment Theodor Eicke. I. SS-Panzer Korps (LSSAH, Das Reich a SSTK) dobývá Charkov.
18. 3. SS-Panzer Korps dobývá Bělgorod.         
IV.– VI.1943: boje v oblasti Bělgorodu.
VII.1943: SSTK jako část II. SS Panzer Korps bojuje v operaci Zitadelle.
5. 7. Zitadelle začíná.
12. 7. SSTK se zúčastní největší tankové bitvy války u Prochorovky, ztráty 50% tanků.
13. 7. Hitler ukončil Zitadelle.
30. 7. SSTK poslána do Stalina k zastavení sovětského průlomu.
VIII.1943: 7. – 20. 8. SSTK v Achtyrce, obranné boje.
13. 8. Charkov.
22. 8. Ústup z Charkova.
IX.1943: 15. 9. SSTK stažena k Dněpru.
X.1943: 18. – 27. 10. SSTK zastavuje sovětský protiútok u Krivoj Rogu, transportní a zásobovací centrum Armee Gruppe Süd, jednotka zformována na Panzer Division, 5. Panzergrenadier Regiment čestný titul Thule, 1. Kompanie Schwere SS-Artillerie Abteilung 102 (502) přidělena divizi do léta 1944.
XI.1943: 15.– 21. 11. SSTK odráží sovětský útok na Krivoj Rog.
25.- 28. 11. SSTK odráží další útok na Krivoj Rog.
XII.1943: síla jednotky: 5.415.
5. – 6. 12. SSTK odráží 3. sovětský útok na Krivoj Rog.
I.1944: Kirovograd, obranná bitva.
II.1944: Obranná bitva Kirovograd – Bug, kryje německý ústup.
III.1944: Divize přesunuta k Balta k ochraně ústupu Armee Gruppe B k řece Dněstr na hranicích s Rumunskem.
IV.1944: obranná bitva, Rumunsko.
V.1944: 1. 5. Targul Frumos, Rumunsko, SSTK dozbrojena a obdržela 4.500 mužů od 16. SS.
VI.1944: doplnění, Rumunsko, síla: 21.000.
22. 6. Sověti zahajují operaci Bagration.
VII.1944: 17. 7. přesun do Grodna, Polsko, obrana proti sovětskému útoku.
25.–28. 7. obrana Siedice proti sovětské 2. tankové armádě.
VIII.1944: 11. 8. IV. SS Panzerkorps (SSTK a Wiking) umístěn u Stanislavova.
14.–21. 8. Stanislavov.
21.–31. 8. ústup k Varšavě.
IX.1944: 11. 9. SSTK ustupuje z předměstí Praga za Vislu.
X.1944: 2. 10. polská domácí armáda kapituluje ve Varšavě.
10. 10. IV. SS Panzer Korps (SSTK a Wiking) ustupuje k Modlinu.
XII.1944: Síla divize: 15.400.
24. 12. Budapešť obklíčena.
I.1945: 1.–11 1. IV. SS Panzer Korps selhal při pokusu o průlom obklíčení Budapešti.
18. 1. obranná linie v lese Bakony.
III.1945: 5. 3. divize se zúčastní operace Fruhlingserwachen
9. 3. SSTK proniká na 20 mil k budapešťskému letišti.
13. 3. postup zastaven Sověty a bahnem.
14. 3. Hitler rozkazuje divizím SS sejmout čestné rukávové pásky
16. 3. Sovětský protiútok.
17. 3. divize ustupuje k Vídni.
IV.1945: 3. 4. obrana u Vídně, bojový duch SSTK je již zlomen.
13. 4. Rusové dobývají Vídeň.
V.1945: síla jednotky: 1.000 mužů, 6 tanků.
9. 5. SSTK kapituluje Američanům, ti ji odzbrojují nedaleko Mauthausenu a poté předávají zajatce Rusům. Většina přeživších veteránů SSTK končí v sovětském zajetí.

(upraveno dle freiwilligen.sweb.cz)